Články

Po stopách obrů

V Hostinném na radniční věži
stojí dva obři a město střeží.
Dohlíží, by všechen jeho lid
žil v míru a měl ve městě klid.

Poutníku, který k nám zavítáš,
tuhletu zvláštnost před sebou máš,
obry to švarné jako květ,
kteří tu stojí už pár set let.

Město Hostinné se nachází v Krkonoších. Kromě jiných zajímavostí lákajících turisty se může pochlubit i jednou raritou. Nabízí totiž možnost spatřit na vlastní oči pravé a nefalšované obry. Ti stojí v rozích radniční věže. Měří čtyři a půl metru a jsou oděni v římské zbroji. Podle výše uvedené básně je jejich povinností hlídat město.

K postavám obrů se váže několik pověstí. Podle jedné z nich se v nedalekých horách usadila tlupa gigantů. Byli to dobří a mírumilovní tvorové. A právě na ně si v jedné těžké chvíli kdysi dávno vzpomněli obyvatelé Hostinného. Město bylo obehnáno hradbami. Jenže, co to bylo platné, když chvíli co chvíli do města vtrhla tlupa lupičů a domorodce obrala o všechen majetek. Lupiči byli ozbrojeni a samotní měšťané proti nim nic nezmohli. Vydali se tedy za obry a požádali je o pomoc. Obři žádosti vyhověli. Jednoho večera se ukryli v útrobách města a lupiče pobili.

Podle jiné pověsti byli obři zlí a večer co večer chodili do města, aby měšťanům škodili. Co viděli, to sežrali, co nesežrali, to ukradli. Postupem času přestala obyvatelům Hostinného docházet trpělivost. Domluvili se tedy, že na obry připraví past. Na bránu, kterou do města záškodníci přicházeli, postavili kotel s vařící smolou a čekali až obři přijdou. Když nastal večer a titáni opět procházeli městskou branou, vylili na ně měšťané žhavou smolu, a tak obry přemohli.

„Jsou to jen pouhé pověsti,“ řekl nám kronikář města Tomáš Anděl. „Není na nich nic pravdivého.“ Pokud ale vezmeme v úvahu, že na každém šprochu je pravdy trochu, budeme o tomto tvrzení pochybovat. A také jsme se s ním nespokojili. Podle některých starousedlíků mají pověsti věrohodný základ. Do města prý kdysi dávno vnikli značně vysocí lidé, kteří zdejšímu obyvatelstvu škodili, a lidé se jich báli. Takže, zdá se, že tu nějací obři přece jenom byli. A pokud ne tady, tak někde v Krkonoších. Mohly to být Obří hory, Obří důl nebo Obří bouda. Je totiž dost zvláštní, že v oblasti Krkonoš existuje mnoho míst s názvem, který je nějak ve spojení právě s obry. Město Hostinné má obry nejen na radniční věži, ale také ve svém městském znaku, jehož užívání městu povolila v roce 1759 sama Marie Terezie.

Není vůbec podstatná otázka, zda byli obři přímo v Hostinném nebo v Krkonoších či někde jinde v Čechách. Ptejme se spíše, zda skutečně existovali. Pokud přitom nahlédneme do pověstí a mýtů dávných časů, nezbývá než přestat pochybovat. Obři se objevují prakticky všude ve světě. Patří k nim i Titáni, starší generace řeckých bohů. Řecká mytologie se v první řadě zmiňuje o božské dvojici – bohu nebes Uranovi a bohyni Země, která se jmenovala Gaia. Dvojice měla dát nebeský původ patnácti obrům. Řekové znali také obra jménem Klytios. Toho podle pověsti zabil samotný Zeus rozžhaveným kyjem. Ale i bájný Herkules měl několikrát co do činění s obry. Když jel jednou ke králi Augiášovi, aby si vyzvedl svou mzdu, giganti na králův rozkaz usmrtili jeho vojsko.

Pan-Ku byl obr, o kterém se zase zmiňuje mytologie čínská. Podle bájesloví se měl podílet na vzniku světa. I křesťané mají své obry. Například krátce po stvoření světa měli být na Zemi svrženi andělé, kteří se vzbouřili spolu se Satanem proti Bohu. Tito andělé si podle biblické knihy Genesis brali za manželky pozemské ženy. Ty jim rodily děti, které dorůstaly abnormálních rozměrů. Bible se o nich na některých místech zmiňuje jako o obrech. Dalším biblickým obrem byl Goliáš. Toho podle legendy přemohl David střelbou z praku.

V keltských bájích se objevuje velikán Bran Ab Llyr. Žil v Británii a nevešel se na žádnou loď ani do žádné budovy. Obr se prý brouzdal irským mořem a čekal na nepřátelského krále, aby se s ním mohl bít. Postavy obrů se vyskytují i v dílech některých spisovatelů. Například Jonathan Swift ve svých Gulliverových cestách popisuje gigantické postavy. Je zajímavé, že se týž autor v té samé knize zmiňuje s naprostou přesností o oběžnicích Marsu, a to mnohem dříve, než byly objeveny potřebné teleskopy (to jen pro srovnání).

To, o čem jsme se zmínili, jsou pouhé mýty. Můžeme jim věřit, ale zrovna tak je můžeme zpochybňovat. Existují skutečné důkazy? Zdá se, že ano. Na různých místech naší planety byly nalezeny rozličné důkazy, které tuto domněnku podporují. Například v Texasu byly nalezeny otisky lidských chodidel, jejichž délka byla 38 centimetrů. Tyto otisky byly objeveny vedle otisků končetin veleještěrů. Badatelé z toho usuzují, že předpotopní lidé byli abnormálního vzrůstu a žili ve stejné době jako dinosauři. Jiný, stejně zajímavý otisk, byl objeven v roce 1968 v oblasti Antelope Springs ve státě Utah. Zkamenělé obuté chodidlo bylo dlouhé 32,5 centimetrů a široké 11,25 centimetrů.

V Asýrii objevili archeologové pěstní klíny o váze téměř čtyř kilogramů. Takové klíny mohly v ruce držet jen obrovské bytosti. Na různých místech naší planety se vyskytují abnormálně velké otisky nohou. Na Filipínách se našla kostra tvora vysokého přes pět metrů. Také v poušti Gobi má pobývat obrovský člověk. V řadě jeskyní po celém světě byly objeveny malby gigantických bytostí, a tak bychom mohli pokračovat. Důkazů je mnoho.
Navíc existuje mnoho legend, mýtů a pověstí, v nichž je ústřední úloha svěřena právě do rukou obrů. Obři se vyskytují téměř po celém světě.

ytologická terminologie uvádí, že se jedná o postavy, které ztělesňují prastaré obludné mocnosti, v nichž se zrcadlí nevázaná pudová povaha -pračlověk vzdálený civilizaci. Existuje dokonce legenda, podle které vděčíme za svou lidskou existenci právě obrům. Podle ní vznikl svět z dílů praobra Ymira, který byl obětován a rozkouskován. Z jeho masa byla stvořena Země, z jeho krve moře a z jeho lebky nebe.

Vše nasvědčuje tomu, že obři existovali. A to nejen ve světě, ale také u nás. Snad každý slyšel pověst o Golemovi. I toho totiž můžeme považovat tak trochu za obra. Dodnes po jeho těle pátrá nejeden nadšenec. Je dokonce dost možné, že obři někde na naší planetě, v odlehlém a lidmi dosud neprozkoumaném místě, žijí. Není vyloučeno, že jsou to vyslanci vyspělejší mimozemské civilizace.

%d blogerům se to líbí: