Články

Kdo je Olgoj Chorchoj

Vypadá jako kus tlustého střeva z dobytka. Někdy nemá hlavu, oči ani nos. Neplazí se, ale krouživým pohybem se sune vpřed. To jsou výrazné rysy, kterými někteří mongolští starousedlíci popisují jeden z postrachů pouště Gobi – smrtícího červa nazývaného Olgoj Chorchoj. Tento tvor je v mnohých vědeckých kruzích považován za pouhý výmysl. Žádný ze světových cestovatelů ho na vlastní oči neviděl. V jeho existenci často nevěří ani mnozí kryptozoologové. Pokud o něm najdeme písemné záznamy, pak byly pořízeny jen na základě ústního svědectví mongolských obyvatel. Zmínku o něm můžeme najít také v některých vědeckofantastických knihách, například v díle I. A. Jefremova Sedm podivných příběhů.

V překladu znamená Olgoj Chorchoj něco jako střevo a červ. Název by tedy měl plně vystihovat jeho podobu. Tvor působí odporně nejen svým vzhledem, ale také pověstí. Existují záznamy, kdy údajně vyvraždil celou rodinu. Není tedy divu, že se Mongolové zdráhají vyslovit jeho jméno. Prý se vůbec nejedná o obyčejného tvora, jeho neomezené schopnosti ho činí neporazitelným. Šamani v odlehlých končinách proto považují Olgoje Chorchoje za vtěleného démona pouště Gobi.

Podle místních obyvatel je červ dlouhý asi jeden a půl metru. Normálně žije v písečných přesypech. Miluje teplo, a tak je prý možné ho v době největšího parna spatřit, jak se vyhřívá na rozpáleném písku. Později zalézá a spí. Dříve se s ním pastevci čas od času setkávali, dnes jen velmi zřídka.

Červ miluje žlutou barvu. Kde je cokoliv žlutého, tam prý často bývá i Olgoj Chorchoj a s ním samozřejmě neštěstí. Jeden příběh vypráví o chlapci, jehož rodiče odcestovali do vzdáleného města, aby nakoupili potřebné věci do domácnosti. Chlapec seděl před chatrčí a pozoroval na nebi kroužícího orla. Po chvíli ho tato činnost omrzela. Chtěl si hrát s barevnými kamínky, které měl uschovány ve žluté bedýnce pod postelí. Když se snažil svou skrýš vytáhnout, spatřil, jak těsně vedle ní leží kus masa. Chystal se tu hnusnou věc vyhodit, ale když se jí dotkl, projela jeho paží nesnesitelná bolest. Po chvíli upadl na podlahu a zemřel. Když se rodiče vrátili z cesty, spatřili ležícího syna a stopy v písku. Muž i žena, vyzbrojeni puškou, se po ní pustili do hlubin pouště. O kus dál za velkou dunou se na zemi válel smrtící tvor. Otec popadl zbraň s cílem červa ubít. Ten byl ale rychlejší. Nafoukl se a zfialověl. V tom okamžiku padl muž i žena k zemi.

Při vyprávění podobných historek je v očích Mongolů patrný obrovský strach. Pro jejich národ to nejsou jen báchorky. Jsou to dějiny. Skutečnost, před kterou je třeba se mít stále na pozoru. Badatelé se proto jen velmi těžko dozvídají nové věci o tomto dosud neprobádaném tvorovi.

Pokud je vyprávění o hrůzném zabijákovi pravdivé, jak své oběti, často i na dálku, zabíjí? Možná elektrickým výbojem, možná jedem, možná způsobem, který naše věda dosud nezná. Je přinejmenším podivné, že červa nikdo z badatelů neviděl. Mnohé historky jakoby vyprávěly o inteligentním tvorovi. Bestii, která má v oblibě zabíjet a která nechce být spatřena fundovaným odborníkem. Proč Olgoje Chorchoje neviděl žádný cestovatel, proč ho nespatřil ani jediný badatel? Možná je to náhoda. Možná to Olgoj Chorchoj nechtěl. Podle místních šamanů nemá rád, když někdo ruší jeho klid. Ostatně o tom se na vlastní kůži přesvědčila i jedna badatelská výprava. Šamani výpravu varovali. Jejím členům mělo hrozit velké nebezpečí, snad i smrt. Vyrušený Olgoj Chorchoj, to je prý něco jako rozzuřený býk. Neútočí jen fyzickou silou, ovládá magii a čáry.

Výpravu to ale neodradilo. Vydala se do útrob písčité Gobi. Mnoho dní se badatelé snažili představitele černé legendy najít. Všechno se zdálo být marné. Až jednou večer. Všichni už spali. K jednomu ze členů výpravy se připlížil tvor. Vypadal jako housenka bez hlavy. Pomalu se sunul vpřed. Badatel cítil, jak se mu živočich vysmívá. Pociťoval strach. Najednou si začal uvědomovat, že se stává závodníkem ve hře o život. Chtěl utíkat, ale jeho tělo bylo jako z kamene. Ne a ne se pohnout. Tvor se najednou vymrštil z písku. Skočil muži na záda. Jeho tělem projela nesmírná bolest. Rázem vše kolem ztichlo. Badatel se probudil. Naštěstí to byl jen sen. Opravdu jen sen? Na zádech měl dlouhý vřed, dost podobný červu, který vystupoval v jeho děsivém snu. Vřed se později začal měnit ve vaknaplněný krví. Zdravotní stav muže se den ode dne zhoršoval. Začalo mu selhávat srdce. V tu chvíli si výprava vzpomněla na varování šamana. Olgoj Chorchoj si jen tak nenechá rušit svůj klid. Badatelé se rozhodli území pouště Gobi opustit. Když se ocitli za jejími hranicemi, zdravotní stav postiženého se náhle začal lepšit. Výpravu jakoby opustila kletba mocného a neporazitelného pána pouště.

Odkud se Olgoj Chorchoj vůbec vzal? Je dost možné, že přežil dlouhý žebříček vývoje. Možná byly jeho domovem prvohory nebo pozdější raná doba. Je také možné, že tento tvor unikl z výzkumných laboratoří, kde byl šlechtěn jako biologická zbraň. Jeho původ bychom zrovna tak mohli hledat na jiné planetě či v jiné galaxii.