Historie

Jsme potomky Keltů?

První historické zmínky o Keltech zapadají do řecké literatury a objevují se asi kolem roku 500 před naším letopočtem. Tehdy Keltové obývali rozlehlá území od horního toku Dunaje ve východní Evropě přes Francii až po Španělsko.

Podle archeologických nálezů se tato kultura vytvořila v povodí horního toku Dunaje již v roce 1000 před naším letopočtem.


Kdo byli Keltové
Keltskou společnost představovali především bojovníci v čele s králem a šlechtou. Byly tu i nižší společenské vrstvy, ale o nich mýty nehovoří. Keltové pěstovali obilí, chovali dobytek a uměli razit mince. Komunita oplývala řadou náboženských obřadů. Ty sloužily k udržení společenské hierarchie náčelníků a kmenů. Mýty ukazovaly a posilovaly posvátnou moc druidských kněží. Pohanští Keltové mluvili indoevropským jazykem. Tato společnost se vyznačovala také tím, že měla kladný vztah k přírodě a ke svému okolí. Velmi zajímavá a pozitivní byla i jejich filozofie.

Existuje dokonce domněnka, že jsme přímými potomky Keltů. A to navzdory tomu, že se naše dějiny v nejlepším případě počítají od praotce Čecha. Jediné, co snad dnes mnohým připomíná jakoukoliv souvislost s Kelty, je spojení mezi názvem Bohemia (země Bójů) a názvem Čechy. Od Bójů je to ke Keltům jen malý kousek. To, že se na Kelty v pohledu naší minulosti pozapomnělo, má na svědomí větší orientace na Slovany. Druhý důvod spočívá v tom, že pozdější křesťanstvo dělalo vše proto, aby se na pohanská náboženství, a to právě Keltové vyznávali, zapomnělo.

Na mapě osídlení různými národy ze sedmého až osmého století před naším letopočtem je vidět, že tato komunita sídlila i v místech dnešní České kotliny. To ostatně potvrzuje řada archeologických nálezů. Jako pravlast Keltů lze označit oblast, která se táhne od Alp na sever a od Rýna na východ a končí někde na Moravě. Dokonce i země, které se dnes považují za keltské, jako je například Irsko, Skotsko nebo Bretaň, jsou údajně zeměmi, kam Keltové přišli od nás.


Nápadná podobnost
Při hlubším rozboru keltské povahy se dá najít spojnice mezi naším a tehdejším národem. Jedna z nápadných podobností je v tom, že si Keltové neuměli vládnout. Měli různá království a rodová společenství. Přesto se nikdy nedokázali sjednotit. Neporazitelní a jednotní byli jen tehdy, když šlo do tuhého.

Nápadné je i řemeslnické nadání a znalosti tehdejších lidí. Keltové světu přinesli například galoše (podle francouzských Keltů Galli – Galové). Galošemi byly vysoké kožené boty. Z doby Keltů pochází téměř veškeré ruční nářadí a některý železářský sortiment, jako například panty ke dveřím. I umění vařit pivo jsme prý zdědili od Keltů. Ti jsou také autory takových pojmů jako jsou úroky, dluhy, clo.

Naše mateřština oplývá řadou slov keltského původu. Patří sem názvy téměř všech českých řek. Zvláště typické jsou Otava, Vltava, Jizera, Mže. Z keltštiny pochází i názvy některých měst. Pro názornost si uveďme například Týn (z keltského Tun, které znamenalo obytné místo – stržiště). Společné nebo přinejmenším podobné jsou i náboženské a lidové zvyky.

Velmi zajímavé je také statistické srovnání geneticky podmíněných nemocí. Podle uvedené statistiky trpí Češi jako národ v nadměrné míře nemocemi kyčelních kloubů. Ve stejné míře jimi trpí i národy, které jsou považovány za fyzicky keltské (Skotové, Irové). I v tomto směru je tu tedy nápadná podobnost.

Tajemné náboženství
Náboženství Keltů se šířilo jen ústní formou. Proto je těžké provést v dnešní době rekonstrukci jejich náboženského systému. Kněží – druidové některé věci týkající se náboženství přímo zakazovali psát, patrně ze dvou důvodů. Napsaný text si totiž může přečíst kdokoliv, a to Keltové nechtěli. Neméně závažný důvod spočíval také v tom, že, jak Keltové tvrdili, psané ztrácí duši.

Značné množství keltských nalezišť se nachází například v okolí Písku. Nedaleko je i významná a pro komunitu Keltů posvátná hora Blaník, na které se nacházela keltská svatyně. Nedaleko obce Nicov ve směru na Kašperské Hory se nachází vrch, který s největší pravděpodobností sloužil jako shromaždiště druidů z různých kmenů. Ti se jednou ročně scházeli k vykonání nejrůznějších obřadů. Stejně jako keltské náboženství je zahalené rouškou tajemství, oplývá tajemstvím celý keltský národ.

%d blogerům se to líbí: