Kostlivci a další přízraky ožívají na Vyšehradě

21.7.2017
Publikoval:
300 přečtení

„Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.“ To jsou úvodní slova věštby bájné kněžny Libuše, která pronesla z míst pražského Vyšehradu, když prorokovala vznik a slávu dnešního hlavního města. Tuto legendu zmiňuje už někdy před rokem 994 Křišťanova legenda a později ji do Starých pověstí českých převzal i Alois Jirásek, stejně jako další známou legendu O Šemíkovi, bájném koni, který svého pána – Horymíra, vladyku neumětelského zachránil před jistou smrtí skokem z vyšehradské skály.

Tajemnými legendami a místy se turisticky lukrativní vyšehradské opevnění nacházející se v Praze nad pravým břehem Vltavy jen hemží. Podle pověsti vzniklo v druhé polovině desátého století a jeho zakladatelem byl bájný kníže Krok. O více než sto let později se zde usadil první český král Vratislav II., který původní hradiště proměnil v pevnost, která měla v případě napadení z jižní strany chránit Prahu. V dalších letech byl Vyšehrad postupně rozšiřován a koncem sedmnáctého století přebudován do barokní podoby. V roce 1848 se v té době samosprávné město Vyšehrad stalo součástí Prahy a od roku 1962 je pevnost národní kulturní památkou.

V dnešní době je Vyšehrad proslulý především římskokatolickou bazilikou svatého Petra a Pavla, která byla vybudována v letech 1070 – 1080 za vlády krále Vratislava II. a přilehlým hřbitovem na kterém najdeme především hroby významných českých osobností jako jsou například Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Karel Hynek Mácha, Božena Němcová a mnoho dalších.

Hned v blízkosti tohoto hřbitova je k vidění podivná sestava tří kamenů známá jako Čertův sloup. Původ tohoto útvaru osvětluje pověst, podle které kdysi v minulosti jistý kanovník propadl hazardu v podobě karet, zadlužil se a neměl čím dluhy splácet. Proto se jednoho dne vsadil s čertem, kterému dal za úkol, aby z chrámu sv. Petra a Pavla v Římě přinesl na Vyšehrad jeden ze sloupů, a to dříve než bude odsloužena ranní mše. Čert byl ale podvodník a chtěl si úkol ulehčit. Popadl proto sloup z bližšího římského chrámu Santa Maria in Trastevere (zde skutečně jeden sloup chybí). Toho si všiml sv. Petr, který čerta několikrát svrhl do moře. Ani tak švindlující čert termín nestihl. Vzteky mrštil sloupem na střechu vyšehradské baziliky, kterou prorazil a na tři díly rozlomený sloup skončil v chrámové lodi kostela. Až po několika dlouhých letech se probošt Mikoláš Karlach zasloužil o jeho dnešní umístění a sestavení.

Čertův sloup se stal v průběhu let předmětem zájmu řady psychotroniků. Ti se vesměs shodují v tom, že útvar vyzařuje určitý druh energie. Nynější „trojnožku“ jsme proto i my podrobili testu kyvadla. A skutečně, zaznamenali jsme zemské pozitivní energie, které jsou samotnými kameny zesilovány. Pokud jste senzitivní jedinec a přiložíte na kameny ruce, můžete tuto energii vnímat formou tepla pod kůží.

Nedaleko od Čertova sloupu se nachází Rotunda sv. Martina, nejstarší dochovaná rotunda v Praze – další tajemné místo vyšehradské scenérie. K této kulturně historické památce pocházející z konce jedenáctého století se váže nejedna hrůzu nahánějící historka. Podle jisté legendy se tu čas od času zjevuje ve vzduchu průvod rytířů a dávných obyvatel, v rotundě ožívají kostlivci, pobíhá tu ohnivý pes a o kousek dál na hradbách se prochází duch kněžny Libuše v podobě Bílé paní. A spolu s ní několik přízraků ve vojenských uniformách jako pozůstatek mrtvých vojáků, kteří zde pobývali v dobách, kdy zde sídlila vojenská posádka. Ale to není to nejhorší. Tím je přízrak bezhlavého francouzského důstojníka, který prý chodil škrtit vojáky na stráži.

Jak se zdá, vydat se v nočních hodinách do blízkosti tajemné rotundy vyžaduje notnou dávku odvahy. Ostatně o tom by mohla vyprávět studentka Lucie, která se jedné letní noci vydala pěšky od nedalekého kongresového centra přes Vyšehrad na vltavské nábřeží. „Když jsem přicházela k Rotundě sv. Martina, měla jsem pocit, jakoby kolem mě neustále procházely davy lidí. Nikde nikdo ale nebyl. Slyšela jsem jakoby z povzdálí řinčení řetězů a ržání koní“, vypráví svůj noční zážitek Lucie a dodává, že jí tato zkušenost opravdu nahnala strach. „Cítila jsem přítomnost jakýchsi bytostí a bylo to velmi nepříjemné.“ Lucie přidala do kroku. „Vše ustalo když jsem se ocitla za vyšehradskými hradbami.“

Nejsou to ale jen strašidla a podivné bytosti, které činí Vyšehrad tajemným. Několik psychotroniků nezávisle na sobě potvrdilo, že pod Vyšehradem se nachází tajné a neprobádané prostory, které mohou ukrývat svaté ostatky či jiné poklady. Nacházejí se prý v hloubce sedmi až devíti metrů pod povrchem. Tajemné vyšehradské podzemí se stalo i námětem seriálu České televize Neviditelní.

Pokud si chcete opravdu vychutnat krásu a tajemno vyšehradské pevnosti, navštivte tuto historickou památku brzy ráno za svítání. V tuto dobu můžete z vyšehradských hradeb obdivovat nikým nerušeni krásy probouzející se Prahy s dominantou Pražského hradu a čerpat pozitivní energie, které na vás dýchnou z místních parků.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *